Historie Třeboně

První zmínky o městu Třeboň jsou z poloviny 12. století, kdy  vznikla na stezce pohraničním hvozdem malá osada. Celé území, kde se naházela zmíněná osada, dostal za výsluhu Vítek z Prčic z rodu Vítkovců. O 100. let později bylo území odkoupeno bratry Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 bylo v Třeboni vystavěno opevnění obehnané vodním příkopem. Třeboň se tak stala centrem panství a roku 1341 bylo označeno jako město.

V roce 1366 jsou zmínky i o českém názvu města, které mělo doposud název Witigenowe nebo Wittingau. Téhož roku došlo ke změně vlastnictví na bratry z Rožmberka a město začalo nabírat na kráse a bohatství. O rok později byl v Třeboni založen klášter a v roce 1376 bylo městu uděleno „právo měst královských“. Koncem 14. století se Třeboň stala nedobytnou pevností a to díky zesíleným zděným hradbám a hrádku obehnaným příkopem. Nedobytnosti městu pomohl také okolní terén, který byl bažinatý a těžce přístupný. Díky tomu Třeboň odolala během husitských válek několika útokům.

Největší rozkvět města dosáhla Třeboň mezi 16. a 17. stoletím, zejména za vlády Rožmberků. Nový věk pro město znamenal příchod Jakuba Krčína z Jelčan, který pomocí hospodářských reforem změnil tvář celého města, ale i blízkého okolí. Výsledkem byl vpád pasovských vojsk, vymření rodu Rožmberků a několik požárů.

Po skončení 30. leté války, kdy se Třeboň zotavovala z válečných ran a hospodářské krize, se novými vlastníky roku 1660 stal rod Schwarzenbergů. Schwarzenbergové drželi panství až do 20. století. V polovině 19. století se Třeboň stala okresním městem a došlo k oživení života. Po první světové válce v rámci první pozemkové reformy byl celý majetek Schwarzenbergů převeden do rukou státu. Po druhé světové válce přišel do města větší průmysl jako oděvnictví nebo zemědělská velkovýroba. V roce 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.

trebon-namesti-historie

Náměstí v Třeboni